Příroda okolo nás je krásná, to je neoddiskutovatelný fakt. Pokud žijeme ve městě, je dost pravděpodobné, že si krásu a význam přírody v našem životě nemůžeme plně uvědomovat. Ačkoli jsme to schopni docela dobře potlačit, jako lidstvo jsme na přírodě závislí. V našem stylu života se tento fakt dá velmi dobře přehlédnout. V mnohých směrech jsme totiž schopni přírodu obejít a přechytračit, ale je důležité vědět, že toto jednání se nám jednou vrátí. Již během průmyslové revoluce začali lidé přírodu dobývat a vykořisťovat. V tehdejší době bylo veškerých přírodních surovin dostatek a to, že si lidé něco z toho pro vlastní potřebu vezmou se zdálo jako přirozené a normální.

Navíc, lidé přeci jen nebyly schopni tyto suroviny získávat tak rychle, a proto se to, co si lidé z přírody vzali zdálo jako nic v porovnání s tím, co v přírodě ještě zůstalo. Takto začaly být káceny lesy, aby udělaly prosto pro nová rostoucí města a továrny a aby byl materiál, ze kterého se stavělo a kterým se topilo. Když se na toto období zahledí dnešní ekologové popisují, že již tehdy tak začalo odvodňování krajiny a další děje, se kterými se my dnes musíme prát. V tento moment začala být porušena přirozená přírodní rovnováha, a to je to, co následně má své dopady.

Pak se rozvoj pohyboval mílovými kroky, a to nás dovedlo až k tomu, co známe dnes. Na polích, aby byl dostatečný užitek se využívají průmyslová hnojiva, stroje a těžká technika nahradily lidskou práci. Vedle toho všeho, co z přírody dostáváme ale tušíme ty důsledky, které pácháme. V poslední době si můžeme všimnout narůstajícího sucha v různých oblastech na zemi, povodní, které pak spláchnou tyto vyprahlé krajiny a také různých ničivých tornád a hurikánů. Ve vývoji se asi zpátky nevrátíme, to by byla hloupost, ale jako lidé inteligentní můžeme přemýšlet, která z možných cest bude nejméně ničivá.