Kromě rozličných geografických, hospodářských, a hlavně historických rozdílů jako bychom si z oka vypadli. Skoro identický jazyk a společná historie, to je to, co nás spojuje s našimi nejbližšími sousedy. Ekonomika a hospodářství se ale neustále vzdalují.
 

Geografické a historické podmínky

Dříve bylo Slovensko agrární částí, kde se hlavně pěstovalo a rozvinutý průmysl Slovensko nepoznalo až do první poloviny 20. století. Na rozdíl od nás, kde je málo místa pro pěstování, ale za to do nás za Rakouska-Uherska šly velké investice hlavně do bujícího těžkého průmyslu a obchodu, na druhé straně se jedině tak zelenalo. Všechno to změnil společný stát a velká „česká expanze“ na druhou stranu, kteří k agrárnímu přidali i trochu průmyslu. Je pravda, že na tom Slovensko nikdy nebylo tak špatně jako například Podkarpatská Rus, ale zas tak slavné to také nebylo. Tento „náskok“, ze kterého jsme těžili po celé dvacáté století, ale Slováci neustále dohánějí.
 
V roce 2009 se už ve Slovensku zaplatí jedině eurem – je to jeden z faktorů, který zapříčinil tak rychlý růst HDP? Je troufalé a možná trochu bázlivé říci, že za všechno může měna.
 
Mezi důležité faktory tak rychlého růstu je neustálý a nepřetržitý kontakt těchto dvou států i přes menší politické rozepře a přes divoké 90. léta, které zvláště na Slovensku vypadaly více jak někde v Rusku. To byl také jeden z velmi silných faktorů, který dozajista ovlivnil slovenské hospodářství.
 
Jinak, co se týká druhu průmyslu a zemědělství, jedná se o skoro totožné státy. Co je ale stále velkou propastí mezi Slovenskem a Českem, je míra nezaměstnanosti, kterou máme určitě nižší než naši sousedi. I spousta Slováků k nám dojíždí za prací přes hranice. Není tam zkrátka moc co dělat, jak by se řeklo lidově. Spousta velkých firem odešla, některé samozřejmě odešly, ale hlavně východ Slovenska je na tom špatně a jakmile odejde jejich největší zaměstnavatel, který o tom dlouhou dobu přemýšlí, uvrhne východ do ještě větší propasti.