Ještě před sto lety by si nikdo nedokázal představit, že by snad postavení muže, ve světové společnosti bílého muže, bude někdy něčím nějak ohroženo. Samozřejmě, že už v té době se potýkali muži například s ranými feministkami, které se dožadovaly rovného hlasovacího práva a stejných práv jako mají muži. Dnes se již všichni shodneme, po více než sto letech, že ženy ta práva opravdu stejná mají. Samozřejmě, je bláhové myslet si, že v životním údělu si někdy budeme všichni rovni, to se nikdy nestane a nikdy tak nebude. Příroda sama stvořila ženy se svými problémy a muže se svými.
 

Byla by politika lidštější?

Je dobré si připomenout posledních pár tisíc let, kdy vepředu byly doopravdy pouze muži. Kromě nekonečných válek a vzájemného podrobování jsme si toho moc neužili, tedy alespoň, pokud se na historii díváme z pohledu co nejobjektivnějšího kritika. Mužská vláda tak nějak přirozeně vede ke soutěživosti, hierarchickému uspořádání, k porážce a vítězi. I když někteří politici své fyzické svalstvo dávno ztratili, ještě stále dokáží plivat jed jazykem. Byla by žena na takovémto postu lepším kandidátem pro světový mír a celospolečenskou spolupráci? Možná, že přece jen jsou ženy trochu přizpůsobenější k administrativě.
 

Jak doma, tak ve státě

Ještě stále můžete vidět starší páry, kde sice muž pracuje, ale doma už to taková bojovná sláva není, zatímco žena se stará jak o finance, tak o chod domácnosti, tak o děti, a ještě k tomu přidává často svoji vlastní práci. Nebyla by žena přece jen lepší administrátor než muž?
 

Když se jde do války

Kvůli neolitické revoluci, kdy kořistníci a sběrači přešli k ustálenému stylu života, vyvstala na povrch role muže jako ochránce a válečníka, od té doby se tam drží a stále tam ještě je. Je možné, aby se tato tisíciletá tradice nakonec zlomila? To už necháváme na čtenáři, který sám musí posoudit.